Půlitr, samá rtěnka a vrchní škoda slov,
rozdováděná selka, vedle mě filozof,
Řekla mi, hele kotě a toho jsem se bál,
to radši hada v botě a ty mladej, drž se.
o kus dál

REFRÉN

Nesahej na můj drink,
Někdy stačí ke štěstí tak málo,
nesahej na můj drink,
aby to žití za to stálo.

Na baru zahořel absint, filozof napravil svět,
proklatě nalitej básník, z každýho hned je kandidát věd,
nějakej krotitel davu svůj názor prosadit chtěl,
a tak mu rozbili hlavu, to co v ní měl, zapomněl.

REFRÉN

Nesahej na můj drink,
Někdy stačí ke štěstí tak málo,
nesahej na můj drink,
aby to žití za to stálo.

A tak tu sedíme spolu, příšery starýho světa,
vidíme až na kraj stolu, filozof, básník a opilá selka Květa.

REFRÉN

Nesahej na můj drink,
Někdy stačí ke štěstí tak málo,
nesahej na můj drink,
aby to žití za to stálo.

Nesahej na můj drink,
někdy stačí ke štěstí tak málo,
nesahej na můj drink,
aby to žití za to stálo.

Nesahej mi na můj drink,
protože někdy nám stačí málo.
Nesahej mi na můj drink,
aby to za to stálo.