Haló.je tady někdo? Haló.
Nevím,kudy kam .. Nevím,kudy kam.
Ležím na zaprášený cestě a nevím kudy kam.
Nechal si mně nahou v dešti, jako postřelenou laň.
.. volala jsem do ticha..Haló..
A ještě cítila tvou dlaň, i přes moje slzy v očích,
chtěl jsi zůstat sám,
A tak ležím tu dál, nemůžu se hýbat.
Nemůžu už dýchat. Tebe kolem sebe vnímat.
Slunce zapadá, má duše rozervaná,
na kousky rozebraná, osudem obelhaná.

REFRÉN

Neví...ona neví kudy kam..
neví kudy kam ..
Nechal si ji tu nahou v dešti, jako postřelenou laň
a ona neví kudy kam..neví kudy kam

A cítíme se líp, najednou jsme volní.
Chceme zase žít, dřív jsme byli hloupí.

My se nesmáli, jenom se báli být zase každý úplně sám.
Vidíš to v dáli, přes mlhu slávy, bez špetky soucitu, ničils mě rád. Byla to láska, byla to zloba, byly to kola v tý děsivý hře. Byly to slzy, byla to sázka, byly to jen další, srdcervoucí pře.