Pokaždé když den se zamračí,
takže mávnout rukou nestačí.
Utíkám, k písním, co znám,
s nimi je svět vždycky jinačí.
Když se mraky nebem zatáhnou.
Takže líp je na nic nesáhnout.
Utíkám, k písním, co znám.
I k těm, které právě netáhnou.

REFRÉN

Každá píseň má své záření,
nejhlubší tmu náhle promění,
takže z půlnocí je velké show,
tohle jenom písně dokážou.

Tak, i když to vlastně nevíme.
Každý den se spolu scházíme.
Písně jsou tou adresou.
Na které my všichni bydlíme.
Když se mraky nebem zatáhnou.
Takže líp je na nic nesáhnout.
Utíkám, k písním, co znám.
I ktěm, které právě netáhnou.

REFRÉN

Každá píseň má své záření,
nejhlubší tmu náhle promění,
takže z půlnocí je velké show,
tohle jenom písně dokážou.

Každá píseň má své záření,
nejhlubší tmu náhle promění,
takže s půlnocí je velké show,
tohle jenom písně dokážou.
A když zpívám, vždycky zdá se mi,
že cítíte stejné záření,
že cítíte stejné záření.