Aha, jo, Orion, Slipo, Dna, 2005, odkud jsme, kam jdem, kam směřujem, kam jdou naše kroky, máme na to nový boty.

SLIPO

Každý z nás je človek svojej vlastnej identity,
no a tak tvoríme časť repovej komunity,
v ktorej žijem, v ktorej vidím svoje priority,
ja som z Petržalky, ktorú obklopujú byty,
kde sú povahovo dobré, aj kurevské typy,
som zo štvrti, z ktorej okien neznejú len hity,
kde sa ešte stále málo produkujú klipy,
kde sa prežívajú každodenné strereotypy.
Kde už ľudia vedia oceniť aj tie kvalitné beaty,
a tým, čo sá to štíti, nech nastavia štíty aj vtedy to mám v pi*i,
nehanbím sa za seba, keď robím to, čo cítim,
na niektorých už zo skúseností pozerám z výšin,
a to z mnohých príčin,
ja radšej idem istejšie a stúpam do výšin,
ako príroda to chcela,
pre niektorých som veľa a pre iných som ničím.
Ja opisujem bez servítok presne, jak to myslím,
a tým si istý, svojím posolstvom posielam do tvojej duše kyslík.
Tak nepodliehaj slasti, bo padneš do priepasti,
a to vedia aj bratia,
že každý sám je za seba tvorcom svojho šťastia,
preto idem ďalej a z rýmov si tvorím alej,
nech sú chvíle hociake, chytím svoju nádej a ešte ďalej zájdem,
a cestu, ktorou pôjdem správne si obvykle nájdem,
a s ňou aj ten spôsob, ktorým svoj cieľ dosiahnem,
veď zvládol som to doteraz a aj to ďalej zvládnem.

REFRÉN

GIPSY

Odkud jsme a kam jdem,
z ničeho nic příjdem a pro nic odejdem,
kam jdem, kam směřujem,
na to příjdem, až naposled vydechnem,

Odkud jsme a kam jdem,
z ničeho nic příjdem a pro nic odejdem,
kam jdem, kam směřujem,
na to příjdem, na to příjdem.

ORION

Úplnou náhodou, zázrakem, tajnou touhou,
potkali se předkové mý, za to jim velkej dík,
vám všem prapra, papa, babi, dedo, mama,
nebýt vás, tak tu nejsem já, ani má muzika.
Vážim si vás, miluju, snažím sa nesklamat,
ale žiju si svoj život, jak jsem se rozhod,
mohlo to dopadnout jinak, však, nebo mát,
je to můj boj, je to na ceste, pochod.
Odkud jsme, kam jdem a kam směřujem,
kam kroky naše vedou, nikdo neví, samo sebou,
je to snád osudem, je to náhodou
život je krátkej a naše repy tu věčne nebudou.
Zanechaváme svědectví vrytý jak jízvy,
dokým se okná v tramvajech zjízví,
někdo to má rád, někoho to z hrzy zhyzdí,
je to poselství, jak stopy naší doby, né brzdy.
Vím už odkud, tuším proč, ale nevím kam,
kam směřujem, co núti nás, odpověď neznám,
cíl cítím, ale nevidím, je vzdálený,
je jak sen, který příjde a po noci se v ráno promění,
v to věřím, v to doufám, za to jsem rád,
každej novej den a slunce, svět, miluju žít,
máme štestí, sme vyvolení si tu takhle hrát,
máme rap, výčep pivo, můžem kouřit weed.

REFRÉN

GIPSY

Odkud jsme a kam jdem,
z ničeho nic příjdem a pro nic odejdem,
kam jdem, kam směřujem,
na to příjdem, až naposled vydechnem,

Odkud jsme a kam jdem,
z ničeho nic příjdem a pro nic odejdem,
kam jdem, kam směřujem,
na to příjdem, na to příjdem.

DENA

Že odkiaľ idem a kde prišiel som,
jak v zrkadle života odráža sa, kade išiel som,
z kade vyšiel som, som kto som, za svojím nosom išiel som,
aby som bol tam, kde stojím teraz.
Tvredo bojoval som neraz hrdo,
s hrdosťou boli ťažké časy,
boli aj doby, kedy darilo sa, táto trasa,
po ktorej ísť dalo sa,
veci na ktoré dalo to spoliehať sa, spolahnúť sa,
dobré ukázalo sa, niekedy trasa rovná, inokedy kľukatá,
raz voňavá jak pi*ka, raz smradľavá, ako z hovna zrovna bola,
teraz ja na výberu mám, teraz kráčam po tom moste,
ktorý som si postavil, aby som sa dostavil,
tam, kde smerujem ja,
život stavám svoj, jak veľké puzzle,
raz bojujem jak vlk a inokedy budujem ja,
mám ciele, robím šecko pre ne,
mám smer, robím šecko preň,
jak s Orim a Slipom tu dneska v Prahe,
odkud jsme kam jdem a kam smerujem.

REFRÉN

GIPSY

Odkud jsme a kam jdem,
z ničeho nic příjdem a pro nic odejdem,
kam jdem, kam směřujem,
na to příjdem, až naposled vydechnem,

Odkud jsme a kam jdem,
z ničeho nic příjdem a pro nic odejdem,
kam jdem, kam směřujem,
na to příjdem, na to příjdem.