I don’t know if I’ve been worse
I don’t know if I can change
But right now, I don’t think that I’m okay

I felt a year’s worth of hurt
And sadness catching up with me
The sky I painted to silence the pain,
It is bleeding into grey

In unfamiliar, somber surroundings,
Confessing all of me
A perfect stranger, she puts pen to paper,
Consoling in her sleep
And how foreign it felt when I opened my mouth
And heard the truth come out
I’ve been running away, a tired despite from pain
My only novocaine

So keep your It’ll get better
And I’ll keep my I’ll be just fine
I’ll show you flashes of colors
And hide behind bouquets of lies

PREKLAD

Nevím, zda jsem byl horší
Nevím, jestli se můžu změnit
Ale právě teď si nemyslím, že jsem v pohodě

Cítil jsem rok stojící za bolest
A smutek mě chytá
Nebe namalované do ticha bolesti
Krvácí do šedě

V neznámém, temném prostředí
Mě uznává
Dokonalý cizinec, dává pero k papíru
Utěšující její spánek
A jak cizí pocit to byl, když jsem otevřel pusu
A slyšel jsem vycházet pravdu
Utíkal jsem pryč, navzdory únavě od bolesti
Můj jediný novokain

Tak mě drž svým, bude to lepší
A já udržím to své, budu v pohodě
Ukážu ti záblesky barev
A skryju se za kytici lží