Setkávám se čím dál víc s lidma co nepřejou
zároveň podporujou, mají dvě cesty, nemají oči,
neví kterou
na netu píšou, že musím umřít, že mám pokračovat, neví co dřív
neví co říct, nemají svědomí, úctu, jsou nemocní
jsem maximální otrok svojich rýmů beatů pocitů
zároveň nepřítel svých slov, depresí a soucitu
zatím necítím únavu, mám chuť se obětovat
jindy nemám sílu o víkendu prodat svoje slova
občas mě stíhá pocit, že nemám proč to dělat
sedět nad textem v noci, reapovat pro stádo telat
nevěřím novodobým, proto si sám sobě dělám manažera
otočený zády k tomu, co scéna chtěla
nechci se prodat beefem, zářit jak lokální hvězda týden
dělám promak s teamem, neptej se mě kurva kdy to výjde
jezdíme pro vás víkend co víkend na stagei jako IF
píšu život jako příběh a vím, že neminu cíl