Mezitim
Hmmm mmm hmm mmm
Spoustu dní....
Zase je deštivý den, modlím se at je týden
u konce
Sedím v baru já sám s kríglem
Ještě nejsem vysílen noviny přečíst mi de
smutnou náladu doplňuju hořkým pivem
Obvykle nechci společnost radši sedím sám
baví mě přemýšlet o těch co sedí dál
Příde za mnou slečna smutného pohledu
brečí, utírá si mokrou bundu od popelu
Ptám se o co jí de, že v noci chodí pít
prej za to může život
někdy bolí víc a někdy míň
Někdy rozdáš víc ran než stačíš přijmout
ale ne každý musí přijmout a odejít s jizvou od manžela
co jí bil když ho nechtěla
po každé ráně sliboval že už to neudělá
takže večer místo pohádky dítě slyšelo křik
naučeno od matky
zavřít oči a dělat že spí
Matka každé ráno s brekem a omluvou
slibovala synovi že s otcem žít nebudou
ale každý další den byl stejný jak ten včerejší
každý den tě aspon jednou az den přejde smích
Spoustu dní se prostě musí stát
ty musíš bojovat
abys nemusel desetkrát po sobě čelit
a přijímat stejnou ránu
stejný den jako včera na který nemáš chuť
Spoustu dní se prostě musí stát
ty musíš bojovat
abys nemusel desetkrát po sobě čelit
a přijímat stejnou ránu
stejný den jako včera na který nemáš chuť
Zase je deštivý den
přesně jako před týdnem
ani dnes sem nečekal že za mnou někdo příde
přemýšlím co dělá slečna co mi vyprávěla příběh
co dělá její manžel ubožák smrt a přítel
co jí mlátil přes týdnem
tim ničil její sen
že budou fungovat jako rodina aspon přes víkend ne
Slyším rozhovor dvou lidí blízko mně o jednom smutném osudu tak přemýšlím čím to je
že chlap si vezme ženu a spolu mají syna
jsou štastní pět let a potom je to všechno jinak
nevěřil jsem tomu co jsem slyšel metr ode mně
typ říkal jak ho mrzí že ubližoval své ženě
když s ním nechtěla jít do postele kdykoliv chtěl
tak jí namaloval na její tváři nekolik děl
mrzelo ho že nechával syna usnout
nenašel totiž nic co by jeho vztek mohlo utnout
Tímpádem bude mít syn na vždy vzpomínky na něj
v představě reálnější než podoba trojhlavé saně
potom typ vstal a s brekem odešel
někoho mi připomně ale to se fakt děje den co den
Spoustu dní se prostě musí stát
ty musíš bojovat
abys nemusel desetkrát po sobě čelit
a přijímat stejnou ránu
stejný den jako včera na který nemáš chuť
Spoustu dní se prostě musí stát
ty musíš bojovat
abys nemusel desetkrát po sobě čelit
a přijímat stejnou ránu
stejný den jako včera na který nemáš chuť
Zase je deštivý den , modlím se
at přide ta žena a řekne mi co dělá její ex-přítel
jak žije se synem , co dělá ta svině co jim dávala rány
chci prostě ten příběh
Nikde nikdo marně sem čekal přemýšlím
doufám že ho nechala , že prostě není s ním
Stále přemýšlím nad tím co dělá její syn, jestli je s ní
nebo se chudák, někde ztratil
V televizi v baru vidím rozhovor dvou pánů
v kravatách ale bez koruny, bez dolaru
přišli o karieru
protože nechtěli přijmnout cizí rozhodnutí a tak skončili svou vinou
Vtom se ozve smích když chci platit
barman mi prohlásí že dneska je alkohol gratis
Ukazuje kluka co leží tváří na baru
bud unavou či chlastem anebo neměl náladu jít domů
anebo třeba fakt neměl kam jít
co když to byl její syn
co třeba postrádal byt
anebo její smích a už nic nemohl dělat
možná prožil den co byl stejný jak ten včera..
Spoustu dní se prostě musí stát
ty musíš bojovat
abys nemusel desetkrát po sobě čelit
a přijímat stejnou ránu
stejný den jako včera na který nemáš chuť
Spoustu dní se prostě musí stát
ty musíš bojovat
abys nemusel desetkrát po sobě čelit
a přijímat stejnou ránu
stejný den jako včera na který nemáš chuť